Hry minulých let

Na Kokořínsko s párou (2008)

Před 111 lety vznikla ve Mšeně železnice a Mšeno se začalo propojovat se světem. Oddíly představovaly budovatele železnice a spojovaly Mšeno s dalšími místy. V místech, do kterých vybudovaly trať si zahrály hru, motivovanou daným místem. Získané bodíky  proměnily  na vagónky. Vyhrál oddíl s nejdelším vlakem.

Příklady her: Laka, koňská farma - boj honáků dobytka, Barrandov, filmové ateliéry - hon za podpisy filmových hvězd, Kozákov - hledání českých granátů, Dvůr Králové - lov zvířat do ZOO, Ruzyně přistání poslepu a letišti a další…

Prázdniny s Urzonem (2010)

Adoptovali jsme urzona kanadského z pražské ZOO a ten byl průvodcem táborové hry. Oddíly si budovaly svou ZOO.  Namalovaly si plánek zahrady, cestičky, pavilóny, jezírka, a různě si ho vyzdobily podle vlastní fantazie ( stromy , lavičky, ohrady,…) Každý den bylo „patronem“ jedno zvíře. Na nástupu se dozvěděly zajímavosti o zvířeti, hry se pak motivovaly tímto zvířetem.

Vítězný oddíl získal zvířecí peníze, za peníze si koupil zvířata a dával si je do své ZOO. Na konci pak všichni dostali jako odměnu triko s urzonem a „adopční listinu“- urzon adoptuje děti za péči o ZOO.

V Mělnickém deníku uveřejnili článek o urzonovi a našich dětech.

Rekordy a kuriozity ( 2012)

V praxi to vypadalo např. takto: Na nástupu jsme řekli, že nejvyšší hora světa je Mount Everest + zajímavosti o ní, oddíly měly za úkol do dalšího nástupu odevzdat papírek se jménem a výškou nejvyšší hory Česka ( za body) a v programu šplhaly na lezeckou stěnu.

Nebo - hry se slovy - na nástupu  nejdelší slovo (NEJNEOBHOSPODAŘOVÁVATELNĚJŠÍHO) - oddíly měly vymyslet další nejdelší slovo ( za body) a v programu měly napsat povídku, kde všechna slova začínají na písmeno jedno písmeno - např. „S“.

Výběr z dalších témat: nejrozšířenější nápoj (voda) -> vodní hrátky, nejvyšší a nejnižší naměřená teplota na světě -> výroba táborového teploměru přírody, nejvyšší budovy světa -> hra sackëm, ponožkový rekord -> hra ponožkovaná. Nejčastější příjmení v Česku - > vyhledali jsme  účastníky tábora s nejčastějším i nejméně častým příjmením i s počtem lidí se stejnými jmény v celé republice. Zlatý strýček Google.

Hledáme dračí doupě (2013)

Hra měla svého maskota - na začátku mu každý turnus vybral jméno a proběhl křest i se třemi sudičkami. Za hry (Sledujeme dračí stopu, Hlídáme dračí vejce,…) získávaly stopy a postupovaly Bludištěm. V cestě jim stály pasti, kde si musely vytáhnout kartičku s úkolem. Někdy měly štěstí a získali stopy navíc, někdy smůlu a několik získaných stop ztratily. V Bludišti bylo více Dračích hnízd. Některá však už byla opuštěná - děti získaly alespoň cenu útěchy (bonbóny) a musely postupovat dál. Kdo narazil na obydlené dračí doupě získal i návod na výrobu nápoje, kterým se budí spící draci.

Archeologická výprava do Egypta (2014)

Archeologická výprava se vydala za vykopávkami do starého Egypta.

Cestou se musela potýkat s různými překážkami (Slepování vázy, Trh v Káhiře, Hlídání vykopávek, Stavba lodě pro přepravu vykopávek přes Nil,...). Postupně objevovala starou zprávu faraonů, psanou egyptským písmem (za jednotlivé bodíky ze soutěží získávala kusy zprávy). Za každých 10 bodů získala jednu destičku s překladem znaků.

Takže -> čím víc bodíků, tím větší kus zprávy a také víc nápověd k překladu.
Zpráva poslala výpravu k Faraonovi, kde byl ukrytý poklad.
 

Šamani z pralesa (2017)

Divošské kmeny se svými šamany bojují mezi sebou o přežití v nepřátelském pralese. Komu se podaří získat výhodu a ovládnout území ? Budou to ti, kteří dokážou jako první rozdělat oheň ? A nebo ti, kteří ví, které rostliny jim zajistí potravu ? Nebo bude stačit bojový tanec HAKA, který zastraší nepřítele, aby se stáhl?

Mezi šamany také koluje pověst o „Pokladu pralesa“, podaří se z náznaků a kousků zpráv, psaných neznámým písmem poklad najít?

Téma zaujalo i redaktorku TV Praha, když hledala tábor s všeobecným programem a tak se ocitl náš tábor v televizi.

Český rok aneb o 12 měsíčkách (2019)

Svezli jsme se na retro vlně a oživili hry rodičů a prarodičů.

Děti prožily každý den tábora jeden měsíc roku s jeho obyčeji a tradičními činnostmi - barvení vajec, pálení čarodějnic, kradení májky, dožínky, pečení brambor v ohni, stavění draka, vánoce. „Postavily si sněhuláka“, i na lyžovačku došlo - samozřejmě na lyžích Kandahár. Sami jsme byli překvapení, s jakým zápalem děti cvrnkaly kuličky, skákaly panáka, tloukly špačky.